Svět atletického šachu

HRAJETE GOLF?

(Doba čtení: 1,5 min)

Že ne? To tedy máte právě teď jedinečnou šanci se s golfem seznámit prostřednictvím dnešní a všech dalších příspěvků na našem blogu – zveme Vás do školy GOLFU, kde nebudete muset platit školné a přitom se mnohé dozvíte o pravidlech a zásadách hry v golf, zajímavostech ze světa i ze domácí scény. Pravda, trochu nepravidelně, vždy podle toho, kolik bude času na psaní….

Zveme Vás do tajemného světa „atletického šachu“, do světa, kde je každý pohyb neopakovatelný a kde fantazie není omezena nutnou tělesností každého sportu, sportu, kde i nevidomí častokrát zvítězí nad bystrozrakými, chytří nad silnějšími.

Aby však od počátku ve vás nevznikala mylná představa o náročnosti golfové hry, dovolíme si v rámci úvodu vymodelovat ve vaší obrazotvornosti situaci, kdy coby hráč již vyspělý pro účast v jakémkoli turnaji přicházíte na start a čeká vás:

1. Ať už bude počasí jakékoliv, je třeba dojít. Dojít znamená, že hřiště, která má zpravidla 18 jamek, měří okolo 6.000 metrů, tj. pouze hrací plochy (!), ale vy počítejte s tím, že naťapete těch kilometrů deset! Jakékoliv počasí znamená, že pouze soutěžní výbor může rozhodnout o přerušení hry – ten tak ovšem učiní teprve tehdy, až když se jedná o místní přírodní katastrofu, to jest, že půl okolního lesa lehlo popelem, kroupy vytvořily souvislou bobovou (či sáňkařskou) dráhu a blesky přitom předstírají start rakety a do země vypalují notoricky známé čarodějné kruhy, měníce písek ve sklo.
2. Hrát. Je totiž nutno ještě hrát. Každý, kdo kdy zkusil nějaký sport, ví, že vytvořit si návyk, tzv. pohybový stereotyp, je věc dosti složitá. Lidská motorika a její použití při sportu je věcí nadání a píle. Nejinak v golfu. Tak ale počítejte s tím, že nabytí schopnosti švihat golfovou holí při značném zkrutu těla trvá asi rok, někomu dva, a někdo se o to (jako o řidičský průkaz)pokouší celý život. Uzná-li váš golfový učitel (a dříve to není možné!), že jste moci účasti na turnaji, čeká vás zpočátku asi 100 až … (mnoho) úderů golfovou holí. Jistě znáte pořekadlo o oslu a stonásobném nic – ne, prosím, nikoliv, nikdo si vás k němu nedovolil přirovnat – jen abyste snáze pochopili, že vás to NIC čeká nejméně dvakrát – budete-li totiž hrát pouhých100 ran, zahrajete jistě před tím nejméně 100 cvičných švihů a ty jsou, co do vynaložené námahy, zcela shodné s údery do míče.
3. Na jednu věc nesmíme samozřejmě zapomenout. Na onu desetikilometrovou túru si sebou berete běžnou výbavu golfového hráče. Je to sport a tak jistě odmítnete nosiče (tzv. caddie) i vozík na elektrický pohon a svůj náklad o váze až 20 (!) kilogramů potáhnete a někdy ponesete (zejména v kopcovitém terénu je to výhodnější) sami.
4. Soustředění a koncentrace – je třeba zapomenout na celý okolní svět a ze svého mozku si na chvíli (přibližně na 4 hodiny hlubokého soustředění) vyrobit velkokapacitní počítač, který bude schopen zaznamenat všechny vnější vlivy – vzdálenost místa úderu od místa předpokládaného dopadu a zejména objektivně zhodnotit svou momentální kondici, zda jste „ ve šlágu“ a máte na to hrát životní rány nebo budete raději hrát na jistotu. Z této úvahy o vnějších i subjektivních vlivech vám vyjde volba golfové hole a typu rány, ale o tom podrobněji někdy příště.
5. Originalita každého vašeho pohybu na golfovém hřišti je ohromující. Nikdo nezahraje dvě stejné rány a zahrajete-li do lesa, lze jen stěží předpokládat, že i napodruhé vám golfový bůh pomůže a míček vyskotačí opět na ostříhaný trávník. O některých pozicích (např. pod vodou, na stromě či na vrcholu keře) byla a mohou být napsána rozsáhlá vyprávění, vyvolávající úsměv na straně jedné a zděšení s mrtvolným mrazením v zádech na straně druhé. Jsou to příklady ze života a nikdo, kdo měl kdy cokoliv s golfem společného, jistě nenamítne, že je to nonsens a že se to prostě nikdy ani stát nemůže. Naopak, skutečnost předčí veškerá očekávání, na první jamku nastupují nepolepšitelní optimisté, lidé vyrovnaní, veselí a plni humoru, který však zpravidla ustává nejdéle na konci druhé jamky a zbytek času je čistokrevné týrání neviňátek, protože výsledek se mnohdy již zachránit nedá.

To je ovšem jeden z největších kladů golfu. Hra totiž vyžaduje něco v naší nedávné minulosti dosti pomíjeného (i záměrně) a nyní o to více postrádaného  – poměrně silnou osobnost, která ovládnutím svých citů i pocitů docílí vytvoření atmosféry pohody v kouzelné přírodní scenérii na dosti čerstvém vzduchu, otužuje se tělo i duch a vy nastupujete cestu, kde soulad obého je první vlaštovkou, přispívající vaší osobní kalokagathii.

Z vlastního původního článku pro Český deník upravil L. Jirásek

« more news from the category Články

« back to the list of new