Svět atletického šachu
08.05.2012
until: 08.05.2012 include in this category: Články | author: Ing. Libor Jirásek | comments: 0
HRAJETE GOLF?
(Doba čtení: 1,5 min)
Že ne? To tedy máte právě teď jedinečnou šanci se s golfem seznámit prostřednictvím dnešní a všech dalších příspěvků na našem blogu – zveme Vás do školy GOLFU, kde nebudete muset platit školné a přitom se mnohé dozvíte o pravidlech a zásadách hry v golf, zajímavostech ze světa i ze domácí scény. Pravda, trochu nepravidelně, vždy podle toho, kolik bude času na psaní….
Zveme Vás do tajemného světa „atletického šachu“, do světa, kde je každý pohyb neopakovatelný a kde fantazie není omezena nutnou tělesností každého sportu, sportu, kde i nevidomí častokrát zvítězí nad bystrozrakými, chytří nad silnějšími.
Aby však od počátku ve vás nevznikala mylná představa o náročnosti golfové hry, dovolíme si v rámci úvodu vymodelovat ve vaší obrazotvornosti situaci, kdy coby hráč již vyspělý pro účast v jakémkoli turnaji přicházíte na start a čeká vás:
- Ať už bude počasí jakékoliv, je třeba dojít. Dojít znamená, že hřiště, která má zpravidla 18 jamek, měří okolo 6.000 metrů, tj. pouze hrací plochy (!), ale vy počítejte s tím, že naťapete těch kilometrů deset! Jakékoliv počasí znamená, že pouze soutěžní výbor může rozhodnout o přerušení hry – ten tak ovšem učiní teprve tehdy, až když se jedná o místní přírodní katastrofu, to jest, že půl okolního lesa lehlo popelem, kroupy vytvořily souvislou bobovou (či sáňkařskou) dráhu a blesky přitom předstírají start rakety a do země vypalují notoricky známé čarodějné kruhy, měníce písek ve sklo.
- Hrát. Je totiž nutno ještě hrát. Každý, kdo kdy zkusil nějaký sport, ví, že vytvořit si návyk, tzv. pohybový stereotyp, je věc dosti složitá. Lidská motorika a její použití při sportu je věcí nadání a píle. Nejinak v golfu. Tak ale počítejte s tím, že nabytí schopnosti švihat golfovou holí při značném zkrutu těla trvá asi rok, někomu dva, a někdo se o to (jako o řidičský průkaz)pokouší celý život. Uzná-li váš golfový učitel (a dříve to není možné!), že jste moci účasti na turnaji, čeká vás zpočátku asi 100 až … (mnoho) úderů golfovou holí. Jistě znáte pořekadlo o oslu a stonásobném nic – ne, prosím, nikoliv, nikdo si vás k němu nedovolil přirovnat – jen abyste snáze pochopili, že vás to NIC čeká nejméně dvakrát – budete-li totiž hrát pouhých100 ran, zahrajete jistě před tím nejméně 100 cvičných švihů a ty jsou, co do vynaložené námahy, zcela shodné s údery do míče.
- Na jednu věc nesmíme samozřejmě zapomenout. Na onu desetikilometrovou túru si sebou berete běžnou výbavu golfového hráče. Je to sport a tak jistě odmítnete nosiče (tzv. caddie) i vozík na elektrický pohon a svůj náklad o váze až 20 (!) kilogramů potáhnete a někdy ponesete (zejména v kopcovitém terénu je to výhodnější) sami.
- Soustředění a koncentrace – je třeba zapomenout na celý okolní svět a ze svého mozku si na chvíli (přibližně na 4 hodiny hlubokého soustředění) vyrobit velkokapacitní počítač, který bude schopen zaznamenat všechny vnější vlivy – vzdálenost místa úderu od místa předpokládaného dopadu a zejména objektivně zhodnotit svou momentální kondici, zda jste „ ve šlágu“ a máte na to hrát životní rány nebo budete raději hrát na jistotu. Z této úvahy o vnějších i subjektivních vlivech vám vyjde volba golfové hole a typu rány, ale o tom podrobněji někdy příště.
- Originalita každého vašeho pohybu na golfovém hřišti je ohromující. Nikdo nezahraje dvě stejné rány a zahrajete-li do lesa, lze jen stěží předpokládat, že i napodruhé vám golfový bůh pomůže a míček vyskotačí opět na ostříhaný trávník. O některých pozicích (např. pod vodou, na stromě či na vrcholu keře) byla a mohou být napsána rozsáhlá vyprávění, vyvolávající úsměv na straně jedné a zděšení s mrtvolným mrazením v zádech na straně druhé. Jsou to příklady ze života a nikdo, kdo měl kdy cokoliv s golfem společného, jistě nenamítne, že je to nonsens a že se to prostě nikdy ani stát nemůže. Naopak, skutečnost předčí veškerá očekávání, na první jamku nastupují nepolepšitelní optimisté, lidé vyrovnaní, veselí a plni humoru, který však zpravidla ustává nejdéle na konci druhé jamky a zbytek času je čistokrevné týrání neviňátek, protože výsledek se mnohdy již zachránit nedá.
To je ovšem jeden z největších kladů golfu. Hra totiž vyžaduje něco v naší nedávné minulosti dosti pomíjeného (i záměrně) a nyní o to více postrádaného – poměrně silnou osobnost, která ovládnutím svých citů i pocitů docílí vytvoření atmosféry pohody v kouzelné přírodní scenérii na dosti čerstvém vzduchu, otužuje se tělo i duch a vy nastupujete cestu, kde soulad obého je první vlaštovkou, přispívající vaší osobní kalokagathii.
Z vlastního původního článku pro Český deník upravil L. Jirásek
« more news from the category Články