Golfové hřiště = falzifikovaná krajina?

(Doba čení: 3 min)

V knize o středočeské krajině s názvem Vstoupit do krajiny (a nejen v ní) je golfové hřiště zmíněno jako příklad falzifikace krajiny. Slovo falzifikace podvědomě vyvolá pocit něčeho nekalého, vždyť je to jen jiný výraz pro padělání, jehož produkty jsou odsouzeníhodné. Použití slova falzifikace tak dává (záměrně?) golfovému hřišti nálepku něčeho nedobrého. Podstata falzifikace krajiny podle výše zmíněné knihy spočívá v tom, že „… golfové hřiště vypadá nesmírně malebně jako opravdová louka, ale s původní přírodou nemá nic společného; reliéf je umělý a travnatý porost je tvořen speciální „globalizovanou“ travní směsí.“ Golfové hřiště prý proto nelze považovat za opravdovou louku, protože není porostlé přirozenými, do lokality patřícími druhy trav, ale druhy uměle vyšlechtěnými, tj. ve vztahu k danému místu cizorodými. Je to vlastně „přivandrovalý cizinec“ převlečený za „místňáka“.

Když se ovšem, s cílem odhalit falzifikované prostory, rozhlédneme po krajině, musíme se vyděsit. Zjistíme totiž, že jsme obklopeni výhradně krajinou v různých stupních falzifikace! A nikdo nás na to neupozorňuje! Je snad někde napsáno, že naše venkovská zemědělská krajina je typickým příkladem krajinného padělku? Že ty zakuklené přivandrovalce nevidíte? Jen se podívejte pořádně! Brambory, kukuřice a slunečnice dovezené z Ameriky, pšenice rozšířená z jihozápadní Asie, řepka olejka původem ze Středomoří, len z jižní Ameriky či Íránu, kapr má domovinu ve střední Asii a pstruh duhový v severní Americe. A všichni se tváří, že jsou tady doma odjakživa - a my už je tak bereme. (Vždyť tu už přece byli, když jsme se narodili…) A co třeba svahová terasová políčka, která obdivujeme a chválíme jako příklad k přírodě šetrného hospodaření v krajině? Opravdu by v zemědělsky nefalzifikované krajině byly ty kopečky tak zubaté jako na úvodním obrázku? Zemědělské krajinné falzum par excellence - novodobý umělý novotvar - „stupňovité pyramidy“ bývalých vinic na vrchu Velká Slunečná (součást Národní přírodní památky Dunajovické kopce).

Ať chceme nebo nechceme, je třeba přiznat, že člověkem způsobená „falzifikace“ krajiny začala v době, kdy lov zvěře neuživil vzrůstající počet lidí, a začalo řízené obdělávání půdy.

Pomineme-li prvotní strukturu krajiny tvořenou základními zemskými geosystémy (reliéf, půda, hydrosféra, atmosféra, biosféra), odráží vzhled krajiny způsob jejího obhospodařování. V našich končinách převažuje typ označovaný jako kultivovaná krajina, která je výsledkem zejména zemědělství a lesnictví. Rozsah zemědělsky obdělávané půdy se ale mění. S rozvojem technologií a globalizační dělbou práce se vyplatí „produkčně sedlačit“ na mnohem menším území než dřív. Protože nám však přijde nepatřičné provést razantní změnu (např. rozsáhlé zalesnění), platíme zemědělcům dotace za neprodukční údržbu krajiny.

Golfové hřiště je jedním ze způsobů, jak zemědělskou půdu uchovat, protože péče o golfové hřiště je vlastně typem zemědělského obhospodařování (vždyť i pastvina, na které se pasou ovce, bývá „nakrátko střižená“). Navíc vlastník golfového hřiště zajišťuje péči o krajinu „za své“ bez dotací (ne, že by ho dotace nepotěšily, ale podle současných dotačních podmínek je sekání trávy na golfovém hřišti něco úplně jiného než sekání trávy na louce).

„Golfový padělek krajiny“

Cílem padělku je vzbudit dojem, že je něčím jiným, obvykle cennějším. Ale golfové hřiště nepředstírá, že je něčím jiným než golfovým hřištěm! (Ono by to asi ani moc dobře nešlo, protože už na první pohled každý odliší golfové hřiště od lánu obilí nebo pastviny se stračenami.) Při pohledu na „golfík“ neuvidíme vlnící se pole žita, dvoumetrovou širokořádkovou kukuřici ani sekáče ohánějící se kosou, ale zato vlnící se travní porosty kostřav na extenzivních rafech, dvoumetrové barevné „fangle“ na huňatých zelených grýnech a hráče golfu třímající v rukou drajvry nebo patry.

Máme snad z důvodu „antifalzifikace“ předstírat, že golfové hřiště není golfové hřiště? Vylepšilo by situaci, kdyby řidiči sekaček byli maskováni za kočí, aby lépe „zapadli“ do krajiny?

Je úkolem golfového architekta, aby navrhl golfové hřiště, které se v krajině dobře „uhnízdí“ a potom vůbec nebude vadit, že bude vypadat jako golfové hřiště. K tomu je ovšem třeba profesní dovednost a dostatek pokory k příslušnému kulturně historickému typu krajiny. Důležité je, aby v rámci golfového areálu byl vytvořen dostatečný prostor pro ekostabilizační prvky krajiny a stanoviště pro „divoké“ rostlinné a živočišné druhy. Není to vždy jednoduché, ale jde to. A právě tohle v GOLFER.EU umíme a proto se právem považujeme za krajinotvorného činitele.

© GOLFER

« další aktuality z kategorie Environment

« zpět na seznam aktualit