Sedínské hřiště je černý kůň
Sedínské hřiště je černý kůň v závodě o nejlepší golfové hřiště na Slovensku! A my jsme rádi, že měli na nohách holínky a užili si nejen jeho projekci, ale i stavbu.
Když projekt bezmála na den přesně před devíti lety začínal, měl jsem od počátku obavy, jak se stihnou důležitosti k jeho realizaci, jako bylo odnětí lesního a půdního fondu a později i starost o to, zda jsou všechny doklady zcela v souladu s podmínkami dotace, o kterou investor usiloval. A ejhle! Hřiště stojí a je překrásné.
U zrodu projektu stál pan Roman Teťák a neochvějně věřil v úspěch. Uvažoval o australském designérovi, ale nakonec práci svěřil Golferu SK, donedávna naší partnerské organizaci. V té době byl prvním, kdo kreslil routing hřiště Matúš Repka, dnes renomovaný architekt pozemních objektů i interiérů. Později se zapojil Miro Marynčák a já.
Jenže, jako u indiánského totemu, není důležité, kdo jeho stavbu začne, ale kdo ji dokončí. Největší díl práce při realizačním projektu, který vznikal v českém Golferu s. r. o. v Karlových Varech, odvedl skvělý mladý architekt, Michael Terech. Já sám jsem se věnoval jen některým detailům a tak čest a sláva za to, co v krásném Podunají vzniklo, patří především Michaelovi.
Průběh jamek v krajině se ještě mnohokrát změnil, zejména se měnila strategie hry i zařízení na hřišti. Můj blízký přítel, pan Rainer Preißmann ze společnosti Deutsche Golf Holding nám byl nápomocen jak při projektových pracích, tak i tvrdým oponentem při pochůzkách v terénu, které s námi absolvoval.
Ač jsme si s ohledem na cenu projektu nemohli jeho služby téměř dovolit, raději jsme investovali do jeho oponentury, která projekt zbavila naší ochoty ustupovat tlaku provozovatelů sítí (překládka elektrického vedení) či úředníků při odnímání půdy z lesního fondu a vůbec při ztékání jiných větrných mlýnů.
Vývoj projektu byl pod vlivem povolovacích a investorsky rozhodovacích procesů chvilkami málo stabilní, ale nakonec mu přálo štěstí a několik dobrých duší se pro jeho realizaci spojilo – úplně to vidím, jak jim všem nad hlavami problikává svatozář, že se stavba vůbec povedla.
Přemýšlel jsem, zda by se projekt realizoval bez dotace a nakonec jsem si rozmyslel, že ano. Ostatně to byla i jedna z dotačních podmínek – investor stavbu provede, vyúčtuje a dotační agentura náklady uzná…nebo ne.
Dnes se už jen raduji a pokaždé, když vidím po kanceláři nákresy pro řešení detailů herních prvků Sedína, culím se jako prvňáček, prostě mám radost z dobrého díla. Lj.
PS: slibuji, že už brzy Sedín uložím do archivu a culit se budu kvůli novým projektům, které nám leží na stole.
© Golfer.eu
Нажмите для увеличения фотографии.
« другие новости по теме Články
